Drama v FA Cupu: Manchester United promrhal vedení 3:0, Coventry ale udolal až na penalty

Semifinálový souboj ve slavném Wembley měl být pro Manchester United jednoznačnou záležitostí a rutinním krokem do finále FA Cupu. Když svěřenci nizozemského manažera Erika ten Haga vedli ještě v 71. minutě pohodlně 3:0 nad druholigovým Coventry City, málokdo pochyboval o tom, že se odehraje klidný dojezd zápasu. Jenže to, co následovalo v závěrečné dvacetiminutovce a v prodloužení, vstoupí do fotbalových dějin jako jeden z největších mentálních kolapsů favorita. Coventry předvedlo neuvěřitelný návrat, vyrovnalo na 3:3 a v samém závěru prodloužení mu dokonce VAR zrušil vítězný gól kvůli milimetrovému ofsajdu. Rudí ďáblové nakonec udělali poslední krok v penaltovém rozstřelu, ale oslavy postupu měly velmi hořkou pachuť. Pojďme se podrobně podívat na to, jak v tomto infarktovém duelu obstáli jednotliví aktéři v dresu United.

Stálice v bouři: Bruno Fernandes a Harry Maguire

V zápase, kde se taktický plán Erika ten Haga v druhé půli zcela rozpadl, museli hlavní tíhu odpovědnosti převzít ti nejskušenější. Kapitán Bruno Fernandes opět dokázal, proč je pro současný Manchester United naprosto nepostradatelným hráčem. Portugalský záložník strávil na hřišti celých 120 minut, během nichž neustále tvořil, presoval a snažil se strhnout zbytek týmu. Fernandes si připsal asistenci u úvodního gólu, sám zvýšil na 3:0 a v rozstřelu chladnokrevně proměnil svou penaltu. I přes obrovskou únavu byl jediným záložníkem, který si dokázal udržet fotbalovou kvalitu a klid na kopačkách.

Druhým mužem, který zaslouží uznání za bojovnost, je stoper Harry Maguire. Anglický reprezentant odehrál utkání se sebezapřením a zdravotním limitem, přesto předvedl velmi solidní defenzivní výkon, který navíc podtrhl přesnou hlavičkou na 2:0 na konci prvního poločasu. Maguire musel v obraně často hasit požáry za své spoluhráče a v leteckých soubojích byl téměř neporazitelný. Bez jeho fyzické přítomnosti a příkladného nasazení by chaos v obraně United dopadl pravděpodobně ještě horší katastrofou.

Rozporuplný hrdina mezi tyčemi a zkáza v obraně

Brankář André Onana prožil večer jako na horské dráze. Na jednu stranu inkasoval tři branky, přičemž u třetího vyrovnávacího gólu z penalty neměl nárok a u tečované střely na 2:3 byl rovněž bezmocný. Na stranu druhou však kamerunský gólman předvedl několik klíčových zákroků v prodloužení a stal se hlavním hrdinou penaltového rozstřelu, kde zneškodnil pokus Benjamina O’Hareho. Onana navíc opět ukázal svou odvahu při rozhrávce, i když jeho spoluhráči pod tlakem soupeře nedokázali tyto nabídky využít.

Na opačném pólu hodnocení se ocitl Casemiro. Brazilský veterán musel kvůli zraněním ostatních obranných řad nastoupit na pozici stopera a jeho výkon byl absolutním propadákem. Casemiro působil pomalým, těžkopádným a zmateným dojmem. Pravidelně prohrával rychlostní souboje s útočníky Coventry, prokazoval taktickou neposlušnost při držení obranné linie a korunu všemu nasadil v penaltové loterii, kde jako první exekutor předvedl nevýrazný pokus doprostřed branky, který brankář soupeře snadno chytil. Tento zápas jasně ukázal, že jeho fyzická dynamika pro nejvyšší úroveň drasticky upadá.

Ztracené hvězdy a hladový žolík

Ofenzivní křídla Manchesteru United nepředvedla výkon odpovídající jejich cenovce ani reputaci. Marcus Rashford pokračuje v nevýrazných výkonech letošní sezóny. Během svého pobytu na hřišti nepředvedl směrem dopředu téměř nic nebezpečného, chyběla mu dravost i ochota vracet se do defenzivy, což Coventry využivalo k přečíslování na křídlech. Podobně frustrující výkon předvedl i mladičký Alejandro Garnacho, který sice hýřil pohybem, ale v finální fázi volil špatná řešení a byl střídán už v 66. minutě, což následně nesl velmi těžce.

Zcela zvláštní příběh napsal útočník Rasmus Højlund. Dánský mladík byl po většinu zápasu odříznutý od hry a v mezihře se trápil. Nicméně když přišel nejdůležitější okamžik jeho dosavadní kariéry v Manchesteru, zachoval si chladnou hlavu. Højlund si vzal na starost rozhodující pátou penaltu v rozstřelu, nekompromisně ji proměnil a poslal svému týmu vstupenku do finále. Jeho emotivní oslava ukázala obrovskou úlevu, ale pro Erika ten Haga je varováním, jak málo se jeho útočník dostává do brankových příležitostí ze hry.

Závěrečný verdikt pro Erika ten Haga

Postup do finále FA Cupu je sice splněným cílem, ale způsob, jakým ho Manchester United dosáhl, staví manažera Erika ten Haga do mimořádně složité pozice. Tým pod jeho vedením opět prokázal naprostou neschopnost kontrolovat vývoj zápasu pod tlakem a taktickou nezralost. Spoléhat výhradně na individuální záblesky Fernandeze nebo zákroky Onany proti týmu z Druhé ligy je pro klub velikosti Manchesteru United neudržitelné. Finálové derby proti Manchesteru City nabídne ten Hagovi a jeho svěřencům šanci na reparát, avšak s takto nestabilními individuálními výkony bude cesta k trofeji extrémně trnitá.

Foto: Lewis Clarke / Wikimedia Commons – CC BY-SA 2.0 (upraveno: ořez a převod do WebP)