Manchester United v semifinále FA Cupu prohospodařil tříbrankové vedení a postoupil až po penaltách

Když Rasmus Højlund proměnil rozhodující pokutový kop a zpečetil postup Manchesteru United do finále FA Cupu, na trávníku ve Wembley se neodehrála žádná nespoutaná euforie. Místo toho byl k vidění obraz zmaru a rozpaků, který přesně vystihuje současné rozpoložení klubu z Old Trafford. United vedli ještě v 70. minutě pohodlně 3:0, přesto dovolili zástupci druhé nejvyšší soutěže vyrovnat v nastaveném čase na 3:3 a v prodloužení čelili reálné hrozbě jedné z největších ostud v moderních dějinách anglického fotbalu.

Zatímco někteří hráči jako Harry Maguire či kapitán Bruno Fernandes okamžitě po rozstřelu zamířili sportovně podat ruku zdecimovaným hráčům Coventry, křídelník Antony si neodpustil provokativní gesta směrem k soupeři, což jen podtrhlo naprostý kontrast v chování a mentálním nastavení obou táborů. Z kabiny favorita sálala směsice obrovské úlevy a těžko skrývané frustrace z vlastního kolapsu.

Ten Hagova taktická paralýza a obhajoba neobhajitelného

Manažer Manchesteru United Erik ten Hag po utkání čelil na tiskové konferenci velmi nepříjemným dotazům. Nizozemský kouč se snažil udržet pozitivní narativ s poukazem na to, že tým dosáhl druhého finále FA Cupu ve dvou po sobě jdoucích sezonách. Nicméně způsob, jakým jeho svěřenci ztratili kontrolu nad vyhraným zápasem, vyvolal vlnu pochybností o jeho další budoucnosti pod novým sportovním vedením společnosti INEOS.

„Nemůžeme tvrdit, že to byla ostuda. Byli jsme ve finále před rokem a jsme tam znovu. Dnes jsme měli zápas plně pod kontrolou sedmdesát minut, pak jsme ale udělali chyby, které si nesmíme dovolit. Coventry ukázalo obrovskou energii, ale my jsme v klíčových momentech přestali plnit herní plán,“ prohlásil Ten Hag. Nizozemci je vyčítáno zejména stažení Alejandra Garnacha a Kobbieho Mainooa, po němž střed pole United kompletně zkolaboval a obrana ztratila jakoukoliv organizaci.

Kapitán Bruno Fernandes byl ve svém hodnocení mnohem sebekritičtější a otevřeně pojmenoval nedostatky svého týmu:

• O ztrátě koncentrace: „Měli jsme zápas ve svých rukou a pustili jsme ho. Coventry si zaslouží velký kredit za to, jak bojovalo, ale my nesmíme dopustit, aby se z vedení 3:0 stalo drama až do penalt.“
• O finálových vyhlídkách: „Jsme ve finále, což byl náš cíl, ale standardy Manchesteru United musí být podstatně vyšší. Proti Manchesteru City musíme předvést úplně jiný výkon po celých devadesát minut.“

Taktické mistrovství Marka Robinse a hrdost Coventry

Na druhé straně stál muž, který napsal jeden z nejpůsobivějších příběhů letošního ročníku. Manažer Coventry City Mark Robins, paradoxně bývalý útočník Manchesteru United, dokázal o poločase a zejména po hodině hry přesně identifikovat slabiny soupeře. Přenastavil rozestavení na odvážnější variantu s vysokým presinkem a poslal na hřiště čerstvé síly, které zdecimovanou defenzivu favorita doslova roztrhaly.

Coventry těžilo z pasivity krajních obránců United a postupně se prosadili Ellis Simms, Callum O’Hare a v páté minutě nastavení z penalty Haji Wright. Když pak Victor Torp ve 121. minutě prodloužení vstřelil gól na 4:3, Wembley explodovalo, než VAR kvůli milimetrovému ofsajdu branku odvolal. Robins i přes konečnou porážku v penaltovém rozstřelu neskrýval obrovskou pýchu.

„Když prohráváte 0:3 proti Manchesteru United, většina týmů by se složila. My jsme ale změnili strukturu hry, začali jsme hrát více vertikálně a věřili jsme, že se zápasem můžeme něco udělat. Moji hráči ukázali neuvěřitelné srdce. Ten neuznaný gól na konci byl krutý, chyběly milimetry. V kabině panuje smutek, ale já jim řekl, že mohou odejít se vztyčenou hlavou. Zapsali se do historie tohoto klubu,“ zhodnotil výkon Robins.

Závěrečné resumé: Dva různé světy

Zatímco Coventry opouštělo Londýn za neutuchajícího potlesku svých třiceti tisíc fanoušků jako morální vítěz, Erik ten Hag má před sebou týdny plné nejistoty. Taktické selhání v závěrečné třicetiminutovce a neschopnost reagovat na tahy soupeřova trenéra znovu odkryly systémové vady v herním projevu Manchesteru United. Postup do finále sice dává týmu šanci na zisk trofeje, ale atmosféra v kabině i kolem ní naznačuje, že k interní stabilitě a spokojenosti má slavný klub aktuálně velmi daleko.

Foto: Franco Monsalvo / Pexels