MS ve fotbale 2022 (Muži): Chorvatsko v senzačním marockém tažení do historického semifinále

V hotelovém komplexu v Dauhá panovala elektrizující atmosféra. Chorvatští fotbalisté měli ještě v živé paměti páteční penaltové drama proti Brazílii, po kterém si zajistili vstupenku mezi čtyři nejlepší týmy planety. Když v sobotu vpodvečer 10. prosince usedli ke společnému sledování čtvrtfinále mezi Marokem a Portugalskem, nebyli pouhými nezaujatými diváky. S marockým výběrem Walida Regraguiho se totiž střetli v úplně prvním vystoupení v základní skupině a bezbranková remíza z Al Bayt Stadium jim tehdy vynesla vlnu kritiky od domácích médií. Závěrečný hvizd zápasu s Portugalskem, stvrzující marocké vítězství 1:0, však tyto vzpomínky postavil do zcela jiného světla.

Zadostiučinění a respekt: Slova Zlatka Daliće

Chorvatský trenér Zlatko Dalić bezprostředně po utkání neskrýval obdiv k tomu, co africký zástupce dokázal. V rozhovorech s přítomnými novináři i při debatě se svými svěřenci v týmové zóně zdůraznil, jak moc svět marocký celek před turnajem podcenil. „Když jsme s nimi uhráli remízu 0:0, doma se psalo, že jsme selhali a že jsme bez energie. Dnes celý svět vidí, proti jaké síle jsme stáli,“ rekapituloval Dalić s klidem muže, jehož vize a trpělivost byly plně ospravedlněny. Podle chorvatského stratéga bylo Maroko týmem s nejlépe organizovaným defenzivním blokem celého šampionátu, což proti Cristianu Ronaldovi a spol. znovu jasně prokázalo.

Dalić v kabině své hráče upozornil na paralelu mezi oběma výběry. Jak Chorvatsko, tak Maroko postoupily do semifinále ze stejné skupiny F, přičemž za sebou nechaly evropského giganta Belgii i ambiciózní Kanadu. Obě země se spoléhaly na nezlomný charakter, týmovou soudržnost a neuvěřitelnou obětavost v defenzivní fázi hry.

Luka Modrić a uznání pro africkou defenzivní zeď

Kapitán Luka Modrić sledoval závěrečné minuty marockého vzdoru s velkou pozorností. Spolu s Marcelem Brozovićem a Mateem Kovačićem analyzovali způsob, jakým Maročané eliminovali portugalskou kreativní zálohu. Modrić po zápase vyzdvihl obětavost marockého kapitána Romaina Saïsse i brankáře Yassinea Bouna, který likvidoval jednu portugalskou šanci za druhou. Chorvatský špílmachr ocenil, jakým způsobem Regraguiho svěřenci bránili prostor a s jakou neústupností čelili závěrečnému náporu soupeře.

V šatně a společenských prostorách chorvatského týmu rezonovalo několik zásadních postřehů:

• Obranná dokonalost: Maroko inkasovalo do semifinále jediný gól, a to ještě vlastní v utkání s Kanadou, což chorvatští obránci v čele s Joškem Gvardiolem označili za nevídaný počin.
• Fyzická odolnost: Schopnost marockých fotbalistů zvládat extrémní fyzické vypětí v závěru turnaje i přes narůstající počet zranění klíčových opor.
• Triumf kolektivu nad individualitami: Vyřazení hvězdami nabitého Portugalska jen potvrdilo trend turnaje, v němž kompaktní týmy přehrávaly soubory individualit.

Vědomí vlastní síly před duelem s Argentinou

Pro Chorvaty znamenal marocký triumf obrovskou psychologickou vzpruhu před blížícím se semifinále proti Argentině vedené Lionelem Messim. Atmosféra v týmu nebyla poznamenána žádným strachem z dalších výzev; úspěch Maroka naopak posloužil jako definitivní potvrzení, že skupina F byla nejtěžší na celém turnaji. „Pokud jsme dokázali eliminovat Brazílii a v naší skupině byl semifinalista světového formátu, máme všechny předpoklady bojovat o samotné zlato,“ znělo z úst zkušeného stopera Dejana Lovrena.

V táboře Vatrenich se navíc začala rýsovat fascinující myšlenka: možnost, že by se oba soupeři z prvního kola střetli na šampionátu ještě jednou. Ať už by to bylo v boji o bronz, nebo v senzačním finále, osudy Chorvatska a Maroka se v Dauhá propletly do unikátního příběhu. Závěrečný hvizd zápasu Maroka s Portugalskem tak v chorvatském kempu neodstartoval jen potlesk pro afrického outsidera, ale především utvrdil Balkánce v tom, že jejich vlastní cesta za obhajobou finálové účasti stojí na pevných a nezpochybnitelných základech.

Foto: Анна Нэсси / Wikimedia Commons – CC BY-SA 3.0 (upraveno: ořez a převod do WebP)