Španělsko porazilo ve finále ME 2024 Anglii a slaví čtvrtý evropský titul
Fotbalisté Španělska ovládli mistrovství Evropy 2024, když ve strhujícím finále na berlínském Olympiastadionu porazili Anglii 2:1. Svěřenci trenéra Luise de la Fuenteho prošli celým šampionátem bez jediného zaváhání a jako první země v historii vybojovali čtvrtou kontinentální trofej.

Závěrečný duel evropského šampionátu v Berlíně nabídl střet dvou odlišných fotbalových filozofií. Na jedné straně stálo Španělsko, které po celý turnaj udivovalo ofenzivní lehkostí, nátlakovou hrou křídel a stoprocentní bilancí. Proti němu vyrukovala houževnatá Anglie trenéra Garetha Southgatea, spoléhající na pevnou defenzivu a schopnost rozhodovat v krizových momentech. První poločas byl podle očekávání především taktickou bitvou, v níž dominovala opatrnost a precizní vykrývání prostorů. Španělé sice drželi míč častěji na kopačkách, přes kompaktní anglický blok se však do vyložených šancí nedostávali.
Bleskový úder po přestávce a zvládnutá ztráta opory
Klíčový psychologický moment nastal o poločasové přestávce. Ze hřiště musel kvůli svalovému zranění odstoupit španělský mozek zálohy Rodri, což mnozí považovali za obrovskou ránu pro ambice La Roja. Na trávník naskočil Martín Zubimendi a hned v úvodu druhého dějství ukázal, že španělský systém nestojí na jediném muži. Španělé vlétli do druhého poločasu jako uragán a v 47. minutě otevřeli skóre.
Akci nastartoval na pravém křídle sedmnáctiletý talent Lamine Yamal, jenž navedl míč do středu hřiště a přesnou přihrávkou našel na opačné straně nabíhajícího Nica Williamse. Dvaadvacetiletý křídelník Athleticu Bilbao nezaváhal a střelou z první na zadní tyč překonal bezmocného Jordana Pickforda. Španělé rázem ovládli hřiště a v následujících minutách sahali po navýšení vedení. Dani Olmo, Álvaro Morata i znovu aktivní Williams však své další příležitosti neproměnili, což dalo Albionu naději na návrat do zápasu.
Anglické vzkříšení a blesková reakce střídačky
Gareth Southgate reagoval na vývoj odvážnými tahy. Ze hřiště stáhl nevýrazného kapitána Harryho Kanea i mladíka Kobbieho Mainooa a poslal do hry Ollieho Watkinse a Colea Palmera. Právě tento tah přinesl Anglii kýžené vyrovnání. V 73. minutě Jude Bellingham sklepl na hranici vápna míč proti noze Palmera, a klenot Chelsea technickou střelou k tyči okamžitě po svém příchodu rozjásal anglické příznivce.
Vyrovnávací branka změnila dynamiku zápasu. Angličané ožili, zvýšili agresivitu a zdálo se, že by mohli psychologickou výhodu překlopit na svou stranu, podobně jako v předchozích vyřazovacích bojích. Španělský výběr se však nenechal rozhodit a znovu převzal kontrolu nad středem pole díky skvělé kombinaci Fabiana Ruize a Daniho Olma.
Zlatý dotek Oyarzabala a Olmovo hrdinství na brankové čáře
Rozhodnutí přinesla 86. minuta. Španělský tlak vyústil v precizní akci na levém křídle, kde Marc Cucurella poslal prudký přízemní centr do pokutového území. Na něj si v náběhu skvěle počíhal střídající útočník Mikel Oyarzabal a skluzem usměrnil míč za Pickfordova záda. Tribuny s převahou španělských fanoušků explodovaly nadšením.
Závěr zápasu však ještě nabídl infarktové drama v pokutovém území Španělska. V 90. minutě po rohovém kopu hlavičkoval Declan Rice a následnou dorážku Marca Guéhiho směřující do sítě vyhlavičkoval z brankové čáry fantastickým reflexem Dani Olmo. Tento moment definitivně zpečetil osud finále.
Španělsko po závěrečném hvizdu slaví naprosto zasloužený triumf. Během turnaje v Německu porazilo postupně obhájce z Itálie, domácí Němce, favorizovanou Francii a ve finále i Anglii. Čtvrtý evropský primát posouvá Španěly na samotný vrchol historických tabulek před trojnásobné šampiony z Německa.
- Finálový výsledek: Španělsko – Anglie 2:1 (0:0)
- Branky: 47. Williams, 86. Oyarzabal – 73. Palmer
- Dějiště: Olympiastadion, Berlín (71 197 diváků)
- Historický milník: Španělsko je první zemí se 4 tituly mistrů Evropy (1964, 2008, 2012, 2024)
Foto: Franco Monsalvo / Pexels