Přejít na obsah
SportiVexa · sport v souvislostech Neděle 1. 11. 2026
SportiVexa Hledat
Právě teď
EURO 2024

Španělsko přehrálo Anglii a po výhře 2:1 slaví historicky čtvrtý evropský titul

Španělská fotbalová reprezentace ovládla finále mistrovství Evropy 2024 v Berlíně, když v dramatickém souboji porazila Anglii 2:1 a získala rekordní čtvrtý titul v historii. Klíčová postava La Roja Rodri, který byl vyhlášen nejlepším hráčem celého turnaje, po zápase vyzdvihl nezlomného týmového ducha i taktickou genialitu trenéra Luise de la Fuenteho.

Ilustrační záběr španělského fotbalisty slavícího zisk trofeje s medailí na krku.

Když hlavní rozhodčí François Letexier naposledy foukl do píšťalky, berlínský Olympiastadion explodoval gejzírem španělské radosti. Španělsko potvrdilo roli nejlépe hrajícího týmu na turnaji a po triumfech v letech 1964, 2008 a 2012 usedlo na evropský fotbalový trůn již počtvrté, čímž se osamostatnilo na čele historických tabulek před Německem. Středobodem oslav i následných rozborů se stal Rodri, dirigent španělského středu pole, jehož vliv na hru nezmenšilo ani nešťastné zranění, kvůli kterému musel finálový duel opustit už o poločasové přestávce.

Rodriho emoce v kabině a ocenění pro nejlepšího hráče turnaje

Zatímco na trávníku přebíral trofej pro nejlepšího hráče celého šampionátu UEFA EURO 2024, v útrobách stadionu neskrýval dojetí. Rodri byl po celých čtyři týdny tlukoucím srdcem týmu, který vyhrál všech sedm zápasů na turnaji, což je výkon, jaký moderní historie evropských šampionátů nepamatuje. Jeho nucené střídání po srážce s vlastním spoluhráčem Aymericem Laportem v závěru prvního dějství přitom mohlo španělské ambice fatálně vykolejit.

„Byl to pravděpodobně nejhorší moment mé kariéry, muset opustit finále za stavu 0:0,“ přiznal Rodri novinářům v mixzóně se zlatou medailí na krku. „Ale v kabině jsem viděl klukům v očích neuvěřitelný klid a odhodlání. Řekl jsem Martínu Zubimendimu, ať hraje svou hru, protože je fantastický fotbalista. Tento titul nepatří jedenácti lidem na hřišti, ale celé šestadvacítce. Vytvořili jsme rodinu, která věřila, že může porazit kohokoli na světě, a dnes jsme přepsali historii španělského fotbalu.“

Rodriho role v kabině byla během turnaje klíčová nejen fotbalově, ale i mentálně. Jako jeden z mála pamětníků předchozích nezdarů dokázal mladé hvězdy jako Lamina Yamala či Nica Williamse udržet nohama na zemi a zároveň jim dodat potřebné sebevědomí pro nejtěžší zápasy.

Taktický triumf Luise de la Fuenteho a mistrovská střídání

Velkou část zásluh na španělském triumfu nese trenér Luis de la Fuente. Jeho klidný, systematický a pragmatický přístup kompletně proměnil herní tvář národního týmu. Španělsko se pod jeho vedením vzdalo sterilního držení míče bez šancí a představilo moderní, vertikální a přímočarý fotbal, který ničil soupeře vysokým presinkem a smrtící rychlostí na křídlech.

De la Fuente navíc v samotném finále prokázal mimořádnou trenérskou odvahu a skvělý cit pro hru:

  • Bez váhání poslal do druhého poločasu Zubimendiho, který Rodriho zastoupil s naprostou suverenitou a eliminoval snahu Anglie o převzetí středu hřiště.
  • Připravil perfektní herní plán na eliminaci křídelních prostor soupeře, díky čemuž zůstali Bukayo Saka i Phil Foden dlouho odříznutí od míče.
  • V pravý čas poslal na trávník Mikela Oyarzabala, který se v 86. minutě stal autorem rozhodujícího zlatého gólu po přesné přihrávce Marca Cucurelly.

„Vždycky jsem říkal, že mám k dispozici 26 nejlepších hráčů na světě. Nezáleží na tom, kdo nastoupí, protože všichni přesně znají své úkoly a plní je na sto procent,“ hodnotil spokojený kouč De la Fuente na tiskové konferenci. „Rodri je pro nás nenahraditelný lídr, ale síla tohoto mužstva spočívá v tom, že když jeden padne, druhý ho okamžitě zvedne a zastoupí.“

Southgateova opatrnost narazila na své limity

Na druhé straně barikády panoval hluboký smutek. Anglický kormidelník Gareth Southgate nedokázal dovést Albion k vytouženému titulu ani ve svém druhém finále Eura v řadě. Přestože jeho tým v průběhu vyřazovací fáze ukázal nezlomnou vůli a několikrát dokázal otočit nepříznivý vývoj, ve finále mu došel dech i nápady.

Anglie se v prvním poločase soustředila především na defenzivní blok a eliminaci španělských křídel, což sice vedlo k bezbrankovému stavu, ale zcela otupilo její vlastní ofenzivní potenciál. Ani rychlé vyrovnání střídajícího Colea Palmera po vedoucím gólu Nica Williamse nedokázalo zvrátit převahu Španělů, kteří měli po většinu zápasu jasnou herní kontrolu.

„Byli jsme blízko, ale Španělsko bylo celkově lepším týmem. Drželi míč lépe než my a my jsme nedokázali udržet kontrolu v klíčových pasážích zápasu,“ uznal sportovně Southgate. „Moji hráči nechali na hřišti všechno, ale ve finále rozhodují detaily a Španělé byli v zakončení i v organizaci hry mimořádně precizní. Pro nás je to obrovské zklamání, které bude dlouho bolet.“

Španělská dominance na turnaji tak našla své spravedlivé vyvrcholení. Tým kolem oceněného Rodriho a takticky bezchybného De la Fuenteho ukázal celému světu, jak vypadá moderní reprezentační fotbal na absolutním vrcholu.

Foto: Chibili Mugala / Pexels

Autor

Vladislav Procházka

Vladislav Procházka působí jako šéfredaktor SportiVexa a zároveň patří mezi autory fotbalové rubriky. Vedle psaní článků se stará o směřování magazínu, koordinaci redakce a výběr důležitých témat. Ve fotbale se soustředí především na evropské soutěže, reprezentace, přestupy a události, které mají širší dopad na sportovní dění. Je členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).