Ferrari po pokažené kvalifikaci v Singapuru zachránilo páté a sedmé místo

Zář reflektorů, stoprocentní vlhkost vzduchu a neúprosný asfalt městského okruhu Marina Bay vytvořily kulisu pro jeden z fyzicky nejnáročnějších závodů celé sezóny. Pro Scuderii Ferrari byl nedělní podnik především misí na záchranu bodového konta. Po katastrofální třetí části sobotní kvalifikace, v níž Carlos Sainz havaroval a Charles Leclerc přišel o měřený čas kvůli překročení traťových limitů a potížím s teplotou pneumatik, startovaly rudé monoposty až z deváté a desáté pozice. Vzhledem k tomu, jak obtížné je v Singapuru předjíždět, stál před italským týmem takřka nadlidský úkol.

Taktická šachovnice v singapurské výhni

Start závodu proběhl bez větších kolizí, což pro Ferrari znamenalo nutnost spolehnout se na strategii a precizní práci s pneumatikami spíše než na chaos způsobený výjezdem safety caru. Leclerc se po zhasnutí červených světel snažil zaútočit, ale uvízl ve vláčku za Fernandem Alonsem a Nicem Hülkenbergem. Vedení Ferrari na boxové zídce proto velmi brzy pochopilo, že klíčem k postupu polem bude diverzifikace taktiky mezi oběma jezdci.

Zatímco monacký pilot zůstával na trati na středně tvrdé sadě a vyčkával na čistý vzduch, Carlos Sainz zamířil k mechanikům nečekaně brzy, již ve 14. kole. Španěl obul tvrdou směs s odvážným plánem dojet na ní až do cíle. Tento tah se ukázal jako strategický mistrovský kousek:

• Sainz díky brzkému pit stopu předstihl celou skupinu vozů středu pole v čele s Júkim Cunodou a Kevinem Magnussenem.
• Dostal se do volného prostoru, kde mohl diktovat vlastní tempo a postupně stahovat ztrátu na elitní šestku.
• Vytvořil strategický tlak na soupeře před sebou, kteří museli reagovat dříve, než původně plánovali.

Leclercova stíhací jízda a týmová režie

Mezitím na trati předváděl Charles Leclerc lekci trpělivosti a absolutní kontroly nad přehřívajícími se pneumatikami. Jakmile piloti před ním zamířili do boxů, tempo rudého vozu s číslem 16 dramaticky vzrostlo. Leclerc zajížděl časy srovnatelné s vedoucími jezdci a natáhl svůj první stint až do 37. kola. Když se po své zastávce vrátil na trať s čerstvou tvrdou sadou, začala jeho neúprosná stíhací jízda.

Monacký závodník nejprve bez větších potíží zdolal Fernanda Alonsa a vzápětí snadno překonal Lewise Hamiltona, jenž se trápil na opotřebovaných pneumatikách. V té chvíli se Leclerc přiblížil ke svému týmovému kolegovi Sainzovi. V boxové uličce Ferrari tentokrát nezaváhali a zafungovala perfektní týmová režie. Sainz, vědom si Leclercova rychlostního deficitu na novějších pneumatikách, Španěla bez sebemenšího zdržení pustil před sebe, aby Ferrari maximalizovalo své šance na dostižení čtvrtého George Russella.

Závěrečný útok a hořkosladké hodnocení

V závěrečných deseti kolech byl Leclerc nejrychlejším mužem na trati. Ztrátu na Russella stahoval tempem téměř sekundy na kolo a v předposledním okruhu se dostal do těsného závěsu za pilotem Mercedesu. Britský závodník však dokázal v technických pasážích Marina Bay perfektně pokrýt vnitřní stopu a Leclercovi už nezbyl čas na rozhodující manévr. Cílovou pásku proťal na páté pozici se ztrátou pouhých tří desetin sekundy na čtvrté místo.

Carlos Sainz dovezl svůj vůz do cíle na sedmém místě, když v závěru úspěšně odrazil dotírajícího Alonsa na Aston Martinu. Z pohledu čisté závodní rychlosti patřilo Ferrari k nejsilnějším týmům nedělního večera, monopost SF-24 fungoval v závodním režimu bezchybně a degradace pneumatik byla minimální. Přesto v Maranellu panovaly smíšené pocity. Singapurský víkend byl jasným důkazem, že v moderní formuli 1 i drobná chyba v kvalifikaci připraví tým o možnost bojovat o nejvyšší stupně vítězů.

Foto: Rezk Assaf / Pexels